Domů
ČR 2030 - Výpis Indikátorů
Tepelný Ostrov Města
Detail indikátoru
19.2.1 Tepelný ostrov města
Metadata
| Relevance/zdůvodnění indikátoru (resp. proč byl indikátor vybrán k měření daného cíle a jak je pro tyto účely vhodný) | Urbanizační procesy představují významné antropogenní zásahy do klimatického systému a vedou k vytvoření odlišných klimatických podmínek. Města tak mají vyšší teplotu vzduchu ve srovnání s jejich okolím, anomálie teploty má roční i denní chod, nejvíce jsou městem ovlivněny minimální denní teploty. |
| Cílová hodnota indikátoru a jeho hodnocení | |
| Definice | Oblasti urbánního území měst dle jejich náchylnosti k přehřívání. Dle metodiky uvedeného indikátoru je podíl území vztažen k období 2014–2018*, podíl obyvatel byl vypočítán z těchto stanovených ploch s vysokou náchylností k přehřívání dle dat o počtu obyvatel dle SLDB z roku 2011, jelikož data za jednotky jsou dostupná jen z Cenzu/Sčítání. *Pro stanovení hodnot indikátoru byla využita termální data družice Landsat 8, která mají dostatečné prostorové (100 m) i časové rozlišení (8 až 16 dní); vybrané snímky byly pořízeny v letech 2014–2018, přičemž každý snímek odpovídal jinému měsíci v roce. Na základě průměrných hodnot a směrodatných odchylek teploty povrchu v okolní krajině byly stanoveny limity, dle kterých byly v jednotlivých měsících v urbánních územích měst nalezeny plochy s relativně vyšší teplotou. Harmonizací souboru veškerých dat pak byly detekovány plochy, které jsou nejnáchylnější k přehřívání ve všech zkoumaných měsících, tedy v průběhu celého roku, a byly tak eliminovány případy ojediněle zvýšených teplot povrchu v době pořizování některého ze snímků. |
| Měřící jednotka | % území města, % obyvatelstva |
| Členění indikátoru | Podle vybraných měst |
| Referenční období (resp. období, ke kterému je indikátor vztažen) | 3 roky |
| Související geografické území | Podle vybraných měst |
| Komentář | V městských aglomeracích je pozorováno dodatečné oteplení (tzv. městské tepelné ostrovy), které je způsobeno vyšším zastoupením umělých nepropustných povrchů s odlišnými radiačně tepelnými vlastnostmi ve srovnání s volnou krajinou. Nejvyšší průměrnou roční teplotu v roce 2020 měl i v důsledku těchto vlivů kraj Jihomoravský (10,1 °C) a kraj Středočeský včetně Hl. m. Prahy (9,9 °C). |
| Periodicita aktualizace | Jednou za tři roky |
| Časové pokrytí od | 2017 |
| Časové pokrytí do | 2017 |
| Dostupná časová řada u poskytovatele dat od | |
| Datum zveřejnění dat (resp. termín, kdy poskytovatel dat zveřejňuje (pravidelně) údaje; uvádí se ve formátu T+počet dní, měsíců či roků, kdy T je konec referenčního období) |
| Kontaktní bod – poskytovatel dat – e-mail | Edita.Koblizkova@cenia.cz |
| Kontaktní bod – poskytovatel dat – jméno | Edita Koblížková |
| Zdroj dat | Ministerstvo životního prostředí ČR |
| Původ dat | Česká informační agentura životního prostředí |
| Odkazy na podrobnější metadata či metodiku | Hofrajtr, M., Seidlová, J., Doubrava, P., Kvapil, J., & Kochová, I. (2022). Metodika vymezení ploch náchylných k přehřívání z infračervených termálních dat Landsat. V recenzním řízení. Praha: CENIA. Hofrajtr, M., Seidlová, J., Bartlová, I., Kvapil, J., & Doubrava, P. (2020). Spatial-Temporal Changes of Land Surface Temperature in Dependence on Land Cover, Altitude and NDVI in Selected Areas of Czechia. Exploration Geophysics. Exploration Geophysics. Remote Sensing and Environment, (2), 33-46. doi:10.26345/EGRSE-033-20-203. |
| Odkazy na mezinárodní srovnání | https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/data/external/urban-heat-island-summer-intensity |